Maďarsko

...Jižně od Budapešti se táhne stará podunajská pista. Je slyšet bzukot komárů, cvrkot cvrčků a obecný šramot vycházejícíc z rákosin, nabobtnalá, nafialovělá mračna na horizontu věští blížící se bouři a hutný, temnějící vzduch by se dal krájet. Do této tajuplné atmosféry na samé linii byvšího římského valu se zničehonic vynoří odbořka PUSZTASZABOLCS. Je to jako šlehnutí uherským bičem, jako dusot kopyt koně staroslavného hunského válečníka odkudsi ze stepí jižního Uralu, jako horký kontinentální dech vanoucí napříč vyprahlými rovinami. Slovo cizokrajné jako porosty habešské šalvěje: slovo obsahující úplně všechno - od dějin, které tudy prošly, přes osobnosti, rozkazující davům  i sklánějící se pod novým jhem z východu, až po ten dnešní dusný, cvrlikavý podvečer...

...nejvíce na frak dostala veškerá klišé a mýty v Pécsi:  jižní svahy pohoří Mécsek evokovaly středomořskou atmosféru snad ještě silněji než platany, dokořán otevřené taverny s živou muzikou, zídky porostlé fíkovníkem, koberce levandulí či "katolická mešita" v samém srdci města. Nečekal bych, že Mediterán napne svůj luk a zasáhne šípem prostředí severně od Slavonie a balkánských kopců. Ale je tomu tak...