Ukrajina

...Ukrajina posedlá tmou...

Ne, tak tenhle nepodařený vtípek, jakási reminiscence na známou písničku opravdu, ale opravdu nesedí. Ukrajina je posedlá čímkoli jiným - možná mafiánským způsobem života, divokým podnikatelským ovzduším "permanentních devadesátých", možná vzpomínkami na bájeslovný čas československé nadvlády či dokonce nadvlády prastaré Kyjevské Rusi: možná je to region nevyzpytatelný, který neví, kam vlastně patří a ke komu se má upnout či zda se má pokusit zaujmout místo jakéhosi mostu mezi Kremlem a Bruselem....

Není však posedlá TMOU. Ukrajina je země nesmírně PESTROBAREVNÁ. Hnedle jako exotický kaleidoskop, a to i v těch nejplošších kavylových stepích, z velké části rozoraných na celiny. Starosvětský dech Zakarpatí, bonvivantské pobřeží Krymu se zpěněným hřebenem hor a lehkým závojem antických dějin, zaprášený Charkov i nešťastný Černobyl, stesk po Středomoří, asijských šíravách i horských vrcholech - TO je Ukrajina. A také nesmírná směs národů, národností, živlů, tenzí, sympatií i antipatií, hrdosti na slavné rodáky - kořeny Boba Dylana sahají do multikulturního letoviska Oděssa. Není to horkokrevný Balkán, není to byrokracií načichlá rohožka na prahu Ruska, není to ani krajina vytrvale bušící na vrata západu, jak se prezentovala v časech Juščenkových: je to ode všeho něco. Směs. Konglomerát, kde si každý najde svoje...