Cizí země pohledem geografa a písničkáře

Slovinsko

...málokde nás považují za bratry tak horoucně a upřímně, jako právě tady. Těžko říci, proč tomu tak je. Svou roli nepochybně hraje jazyková blízkost, velikost národa, určité kulturní sepětí i historické kořeny (viz třeba chata Češka Koča v Kamniško - Savinjských Alpách). Možná i ta nátura není tak burleskně vybouřená jako jižně od řeky Sávy, u pravověrných Balkánců: Slovinci sami sebe považují za Středoevropany, prostor jejich života však zasahuje i do Středomoří, do nebetyčných Alp i tajemného Krasu, tohoto "kontextu a emblému mýtu, proscénia antické tragédie", jak načechraně líčí Predrag Matvejević. Na maličkém prostoru se dynamicky mění krajina, obzory, kolem defilují městečka, silnice, kopce, dynamicky, šarmantně a zdravě sebevědomě působí i Slovinci sami, které od pohledu žene touha vyrovnat se Západu, stát se jeho plnohodnotnou součástí, nikoliv chudším pobratimem, visícím "na gumě" , jak by se vyjádřili sportovní reportéři. A Slovincům se to daří! Krize jim uštědřila sice pořádnou herdu do zad, ale o to víc jim teď záleží na rychlém návratu na výsluní, jehož paprsky už začaly na slovinskou půdu pronikat. Upřímně řečeno: málo zemí mi nalilo do žil tolik optimismu, jako Slovinsko...

© 2013 Všechna práva vyhrazena.

Tvorba www stránek zdarmaWebnode